Baťa nebyl žebrák, ale „bojovník“, „velitel“ české průmyslové fronty, rozhodnutý uchovat svůj podnik i své lidi bez ohledu na britské nepochopení či nepřátelství. Byl nejtvrdším odpůrcem mnichovské kapitulace. Jeho názor byl, že země měla bojovat.
Baťova účast na projektu Crisis nebyla omezena jen na film. Byla úzce propojena s rozsáhlou humanitární sítí, která zachránila životy tisíců lidí během rozšiřování nacistické moci.
Z 10ti radních bylo 7 pro mé vystoupení (zdrželi se, tradičně, předseda Rady ČT Karel Novák, radní Jiří Padevět a Milada Richterová). Na protest odešla před hlasováním, také tradičně, radní Bára Procházková (vrátila se až po mém vystoupení).
Dějiny už máme, ale historii píší vítězové. Pokud své dějiny neznáme, můžeme si je zopakovat. Ruský vliv z naší země zdaleka nezmizel. Dříve ovlivňoval především vládnoucí struktury, dnes i obyvatelstvo svými dezinformacemi.
Jan’s faith proved right. Truth rose—slowly, stubbornly—until it broke the surface. His name, once buried under accusations, stands again for initiative, fairness, courage under pressure. He never came home. But in memory—and in the record—he has.