Utekl v nejtěžší chvíli pro národ a zbavil se zodpovědnosti, kterou mu jako prezidentovi republiky ukládala ústava. Nebyla to jeho poslední zrada na národu. Tři roky po triumfálním návratu abdikoval podruhé a přenechal zemi napospas rudé diktatuře.
Jak je možné, že společnost, která důsledně brání život trojnásobného vraha, připouští ukončení života nenarozeného dítěte, které se ničeho nedopustilo a jeho jedinou „vinou“ je, že přišlo v nevhodný čas?
Rusové utočí na civilní cíle, Ukrajinci na strategické a vojenské. V čem se liší dnešní barbarské chování Ozbrojených sil Ruské federace na Ukrajině od chování Rudé armády na dobytém území během II. světové války?
EU váhá odpálit svá „juristická torpéda“, nemá odvahu k rizikovým soudním jednáním. Spoléhá na jistotu, ale čas utíká ve prospěch zločinu. Pokud nyní nebudeme jednat, je to konec demokracie.
Máte pocit novodobé totality? O pocit nejde, ale jistotu. Listopad 89 byl jen přemet a navlečení do nových kabátů. Máme co jsme (ne)chtěli a zaslouženě. Skutečnou elitu jsme si zlikvidovali. Ta, co se za ní dnes považuje, k ní má hodně daleko.