„Zeptejte se sama sebe, zda bychom se měli spokojit s přáním, že se nám onen sen o nebi a velikánech dějin splní až po smrti, nebo zda bychom o něj měli usilovat tady a teď, na této zemi.“ Ayn Randová ATLASOVA VZPOURA (1957)
Maxim Ponomarenko je ukázkovým případem mravního kolapsu české společnosti a politických stran. Dokáže se společnost ještě takovým lidem a politickým stranám ubránit, nebo se stane jejich další bezbrannou obětí?
Právo, slečno Tagartová?“ podivil se soudce Narragansett. „Jaké právo? Já s ním neskončil – ono přestalo existovat. Stále se však věnuji své profesi, stále sloužím spravedlnosti… Kdepak, spravedlnost existovat nepřestala. Jak by mohla?
„Jsem vděčná za svoji cestu a lidi, které jsem na ní potkala. Udělala jsem spoustu chyb, ale jsem ráda, že jsem vždycky šla za tím, čemu věřím. Pokud tahle cesta mohla motivovat, jednoho z diváků, budu za to ráda. Pravda se, podle mě, pořád vyplatí.“
Co se stalo mě, může se stát v této zemi komukoliv. Zmanipulovat jasnou kauzu se zjištěnými pachateli, přes všechny nashromážděné důkazy, to je neakceptovatelné! Pokud vás můj případ zaujal, prosím, šiřte jej dál. Nesmí zapadnout „pod koberec“.