Baťa nebyl žebrák, ale „bojovník“, „velitel“ české průmyslové fronty, rozhodnutý uchovat svůj podnik i své lidi bez ohledu na britské nepochopení či nepřátelství. Byl nejtvrdším odpůrcem mnichovské kapitulace. Jeho názor byl, že země měla bojovat.
Demokracii tvoří a hlídá aktivní občan. Jinak je jen „užitečným nástrojem“ mocných. Ti dělají z občanů potřebné „ovce“ jdoucí na zaslouženou porážku, dobrovolně, bez odporu, a ještě za to platí… „JE TŘEBA SEDLAT!“ zavelel by i dnes Tomáš Baťa.
Zákony, regulace, nařízení, tisíce úřadů a úředníků, nevytvoří nikdy nic užitečného, nemohou. Ztěžují poctivou práci druhým, kteří je živí svou prací. Odebírají jí velký kus pro sebe, přičemž na ní nemají žádný podíl. Tomáš Baťa se obrací v hrobě!
„Kdyby to bylo sebelepší, jak je to vedle hnijícího, jen těžko se udrží. Jak začne něco jednou plesnivět, je zle. Musí se s tím pryč, než zplesniví vše.“ Tomáš Baťa
Jen málokterý film v dějinách nemá žádného držitele autorských práv a přesto změní společenské vnímání; Crisis je jedním z nich. A v jeho pozadí stál Jan A. Baťa