Nebýt tragické smrti Tomáše Bati před volbou presidenta ČSR, vyhrál by a Hitler by neměl šanci. Svoboda bez boje je jen jinou formou otroctví. Toho jsou si Ukrajinci dobře vědomi po zkušenostech v minulosti. Poučili se. Kdy se poučíme my?
Před nebezpečím českého plebejství varoval nejen Palacký, ale i KHB, TGM a A. Švehla. Ztratí-li malá země skutečnou elitu, nemusí si ji dokázat nahradit. Časem bude zákonitě pohlcena dějinami, jako mnoho jiných v dějinách.
Rusko zažilo mohutný hospodářský rozkvět za cara Mikuláše II. Zvláště za premiérů Sergeje Juljeviče Witteho a později Pjotra Arkaďjeviče Stolypina. Bohužel ten první byl penzionován a druhý zavražděn v roce 1911.
Provinil se i ten, kdo nebyl odpovědný, věděl a nekonal pod ochranou zákona o whistleblowingu. Dr. Janu Chaloupkovou neochránil. Pokračuje v boji s mafií na MZV ČR sama. Kdy se připojí další stateční diplomaté, novináři a veřejnoprávní média?
Mobily a sociální sítě nám berou život, lidé jen „blahobytně“ existují, postupně degenerují, kdy skutečný život jde mimo nich. Výstižně se nazývají „posunovači“ (dnes umí už i opice). Jedinou cestou je obnovení přirozené lidské, pozitivní komunikace.