V době okupací kolaborujeme, udáváme, přežíváme za každou cenu. Nehrozí-li nám žádné nebezpečí, jsme najednou „hrdinové“ a „bojujeme“ proti bezbranným. Za naši svobodu museli bojovat většinou druzí.
Nikdo za tuto tragédii nebyl nikdy souzen. Gardisté a skuteční kolaboranti s nacisty po válce vstoupili do KSČ, stali se z nich vážení soudruzi. Vrahy zbavil odpovědnosti zákon 115/1946, který jejich čin zařadil do kategorie „Spravedlivá odplata“.
Zákonitá, postupná sebevražda pokračuje dodnes. Zemi plně ovládá české plebejství, kdy jsme si skutečné elity sami zlikvidovali. Císař Franz Josef I. : „Vždy, když si Češi vládli sami, dopadlo to špatně. Platí na ně jen cukr a bič.“
Patočka to označuje jako „praktický nihilismus", který je nebezpečný v tom, že člověk rozpoutává obrovské sily, které ho vtahují do procesů, nad nimiž sám nemá kontrolu.
Z 10ti radních bylo 7 pro mé vystoupení (zdrželi se, tradičně, předseda Rady ČT Karel Novák, radní Jiří Padevět a Milada Richterová). Na protest odešla před hlasováním, také tradičně, radní Bára Procházková (vrátila se až po mém vystoupení).