Kdy najdeme odvahu napsat pravdu o našich skutečných dějinách?
Nastoupit léčbu z nenávisti a předsudků a nepřizpůsobivosti a popírání historické reality je v současném globálním světě pro Čechy naprosto nezbytné k jejich kulturnímu přežití.
Nastoupit léčbu z nenávisti a předsudků a nepřizpůsobivosti a popírání historické reality je v současném globálním světě pro Čechy naprosto nezbytné k jejich kulturnímu přežití.
Jak dlouho budou tomuto pokračujícímu mravnímu kolapsu země a její společnosti, ještě občané nečinně přihlížet? Až se začne hroutit bezpečnost a hospodářství země, může být už pozdě.
Přišli jsme tak o mnoho medailí z ME, MS a Olympijských her. Čest a sláva všem našim sportovcům, kteří šířili slávu naší země, byť jako reprezentanti jiných zemí. Vážili si jich více, než rodná země.
Dodnes jsme se hospodářsky, kulturně a mravně z vyhnání Německých Čechů nevzpamatovali a možná už vzpamatovat ani nedokážeme. Dokáže se země ještě pozvednout, nebo spadne nevratně na úplné dno mezi bezvýznamné země, ostatním k smíchu, či k pláči?
Země se hroutí, duševně chorých přibývá. Budeme mudrovat do nekonečna, až do zasloužené konečné? Času situaci řešit moc nezbývá. Je třeba ji urychleně řešit činy, ne filosofováním a jen čekat, v rámci české tradice, na Godota či Blanické rytíře.