Rusové utočí na civilní cíle, Ukrajinci na strategické a vojenské. V čem se liší dnešní barbarské chování Ozbrojených sil Ruské federace na Ukrajině od chování Rudé armády na dobytém území během II. světové války?
Ukrajinci nám ukazují důležitou věc - naděje neumírá poslední. Naděje je nesmrtelná. Myslete na to, až si budete říkat, že nemá smysl snažit se o zdánlivě nemožnou věc.
Nikdo za nic nemůže, nikdo nic netušil, protože kdyby tušit mohl, nemohl by to říct a ti co tušili a věděli, už dávno sedí jinde. Bohužel ne tam, kde by měli. Firma je v likvidaci, drony nedostaneme, peníze nedostaneme, občane zapomeň.
Většina spěchá, někdo si ani nevšimne se sluchátky na uších, nebo očima na mobilech. Dojemná píseň Plyve kača po Tisini, v podání více než 100 zpěváků a plného Staroměstského náměstí. Jen proto, že se to neděje u nás neznamená to, že se to neděje!
Možná by bylo výstižnější slovo demence, v tom lepším případě. Podívejte se na krátké VIDEO. Na Václava Klause nemá nikdo, ani AI, je nepřekonatelný. Sluha mocných odjakživa.