Co s tím, když povaleči z Ďáblova orchestru kydají na vzpomínku hnůj slovních polucí a servilitu zvratků „vše pro revoluci“? Když vryli na oplatku kladivo s provazem a v chrámu cvika mastí?!... Zní koncert od Brahmse pět minut před popravou ...
Neubránil jsem se výčitkám, proč jsem Karla Vaše neudusil polštářem. Jak by mne asi soudila společnost, která tohoto masového vraha ochraňovala 50 let? Možná bych už tyto řádky nenapsal…
Pokud někdo ovládne celou soustavu, to jest dozorové státní zastupitelství a následně GIBS, kdy všichni jdou na ruku jednomu člověku, nebo z něj mají strach, tak se podaří ´poklidit´ úplně všechno. Je to smutné a strašná ostuda pro policii.
Neříkám tím, že je lhostejno, který řád a systém pro nás volit. Chci jenom říci, že jste-li pro nějaký řád, nesmí vám býti lhostejno, jaká politická duše se vychovává v tomto národě.
Společenská tyranie je často daleko nebezpečnější než politická. A i když neukládá tak přísné tresty, nelze před ní uniknout, proniká hlouběji do všech sfér života a zotročuje duši.