„Nemám dnes mnoho naděje, že nastávající pokolení mladé vzhledem ke společenskému blahobytu mé milované rodiště před hrozícím úpadkem zachrání. Bodejž ve městě co nejdříve vyvstanou osvícení mužové ... " Ludvík Vorel 1886 (kronikář města Žebráku)
Klasická česká hospůdka, oslovující každého, kdo si ještě v dnešní době dokázal uchovat vnímání hodnot, které s nezřízeným blahobytem ustupují stále více do pozadí.
Opět se nám svoboda vzdaluje. Před 58 roky nás o ni připravily tanky. Dnes se o ni připravujeme sami a dobrovolně. Místo tanků nás ovládá blahobyt s pomocí médií, sociálních sítí a pohrobků totality.
Flóra a fauna nikdy nepotřebuje více než potřebuje, udržuje se udržitelně. Člověk nemá nikdy dost, dosáhne blahobytu, chce stále více, zákonitě se vrací na začátek, přestává zdravě a rozumně zatěžovat tělo a mozek. Máme se stále co učit.
"Orgie pokrytectví“ v naší zemi pokračují. S dědictvím totality jsme se nevypořádali. Její pohrobci pokračují ve zločinech. Také žijí bezpracně, v nezřízeném blahobytu, z práce druhých. Minulost neodpouští. V budoucnu nás vždy, nekompromisně dožene.