Svoboda slova a právo na informace o veřejných osobách má vždy svoji cenu. Penězi se nevyjadřuje, stejně jako za ně nelze koupit „dobrou pověst“. Tu si člověk buduje svým životem, ne hromaděním rozsudků, jako náplní nešťastného, zmařeného života.
V ČR lidé odmítají zapomínat, relativizovat zločiny, stojí jednoznačně na straně obětí, nikoli agresora. Občané se za podobná veřejná prohlášení stydí a jednoznačně se od nich distancují, nepovažují je za výraz hodnot této země.
Edvard Beneš v jednom článku uvedl, že Američané měli bombardovat části továren, které vyráběly pro německé válečné úsilí (továrna v továrně, provozovaná Němci, která byla pro Čechy uzavřena). Bombardovali však civilní výrobu.
Neustále usiloval o transparentnost soudnictví, o svobodu slova a projevu, poukazoval na nezákonné postupy státu. Mezi jeho nejvýznamnější počiny patřilo prosazení zveřejnění seznamu soudců a státních zástupců, kteří byli členy KSČ.
Baťova účast na projektu Crisis nebyla omezena jen na film. Byla úzce propojena s rozsáhlou humanitární sítí, která zachránila životy tisíců lidí během rozšiřování nacistické moci.