To, co samo sebe nazývá Českou republikou, není žádným spořádaným právním státem, nýbrž pouhým zkorumpovaným mafiánským oligarchátem východního typu. Mafiánským praktikám na české politické scéně mohou odolat jen mravně silné osobnosti.
Vlastenčení nám šlo vždy. Sám konat, bojovat, riskovat a nezištně pracovat pro rodnou zemi, je to poslední, co většinu napadne. Slova písničky Karla Hašlera: "My nejsme národ fašistů, my jsem národ statistů", o podstatě české povahy, platí stále.
Neočekávejme, že senátor plk. Robert Šlachta promluví, ohrozil by sám sebe, pokud by to vůbec přežil. Ve hře je skutečně MOC! ČR se tváří na povrchu demokraticky, ale pod ním je to hluboká mravní žumpa, která se dobrovolně sama nikdy nevzdá.
Nedivme se, že zlo neustupuje a sílí. Jenom psaní ho neohrožuje. Vysmívá se naší neschopnosti postavit se mu veřejným odporem. To je jediné, čeho se mafiánské struktury obávají. Demokratické hodnoty nevzniknou samy od sebe.
Važme si skutečně charakterních osob, jen ty mohou posouvat společnost dále. Od těch druhých se odvracejme. Myslí jen plebejsky na sebe, své kariéry, aby nakonec skončili osamoceni a právem zapomenuti.