Nebýt tragické smrti Tomáše Bati před volbou presidenta ČSR, vyhrál by a Hitler by neměl šanci. Svoboda bez boje je jen jinou formou otroctví. Toho jsou si Ukrajinci dobře vědomi po zkušenostech v minulosti. Poučili se. Kdy se poučíme my?
Svoboda slova a právo veřejností na informace mají svoji cenu. Bez ní můžeme na skutečnou svobodu a demokracii zapomenout. Zemi se má sloužit, ne se jí nechat nedůstojně obsluhovat, jinak „koláče bez práce“ dojdou rychleji, než tušíme.
Jedna z nejděsivějších kapitol komunistické éry a zlovůle si v padesátých letech 20. století, vybrala pro svoje dějství právě tuto východočeskou vesnici. Doslova ji zadupala do země.
Omlouvám se, ale vážnost situace mne k tomu nutí ve víře, že odpovědní začnou konečně konat, velvyslanec bude hospitalizován a nedočkáme se mnohem horšího…
Víme, že lžou. Vědí, že lžou. Vědí, že my víme, že lžou. Víme, že oni vědí, že my víme, že lžou. Přesto dál lžou. A. Solženicin - M. Kubišová svůj ohromný kus práce pro rodnou zemi vykonala. Teď jsou na řadě ti, kdo ji chtějí být hodni svými životy!