Kdy najdeme odvahu napsat pravdu o našich skutečných dějinách?
Nastoupit léčbu z nenávisti a předsudků a nepřizpůsobivosti a popírání historické reality je v současném globálním světě pro Čechy naprosto nezbytné k jejich kulturnímu přežití.
Nastoupit léčbu z nenávisti a předsudků a nepřizpůsobivosti a popírání historické reality je v současném globálním světě pro Čechy naprosto nezbytné k jejich kulturnímu přežití.
Co s tím, když povaleči z Ďáblova orchestru kydají na vzpomínku hnůj slovních polucí a servilitu zvratků „vše pro revoluci“? Když vryli na oplatku kladivo s provazem a v chrámu cvika mastí?!... Zní koncert od Brahmse pět minut před popravou ...
Velvyslanec Čistecký je tam doslova k ničemu. Je toho velmi málo, co díky svému psychickému onemocnění může vykonávat (např. zvládne vhodit hlasovací lístek do urny). Jen šíří, díky své manio-depresivitě strach tím, jak je nevypočitatelný v chování.
Ve svých starších esejích vyslovil Václav Havel obavy ze samopohybu západní technický civilizace, ze samopohybu industriální a konzumní společnosti a z manipulativní moci médií, kterou nazýval samovzněcování.
Jeho poctivost byla jako nástroj sloužící nepoctivosti druhých. Poctiví jen dávali, nepoctiví jen brali. Poctiví prohráli, nepoctiví vyhráli. Jak dlouho může dobrák zůstat dobrákem za režimu, který má za cíl páchat dobro?