Baťova účast na projektu Crisis nebyla omezena jen na film. Byla úzce propojena s rozsáhlou humanitární sítí, která zachránila životy tisíců lidí během rozšiřování nacistické moci.
This was not improvised; by 1938–39, the Baťa organization had established a structured rescue network that ultimately enabled thousands of people to escape during one of the most dangerous periods in modern history.
Jen málokterý film v dějinách nemá žádného držitele autorských práv a přesto změní společenské vnímání; Crisis je jedním z nich. A v jeho pozadí stál Jan A. Baťa
Vydání požadovaného rozhodnutí není dle platné právní úpravy možné, resp. k vyřízení žadatelem učiněného podání není věcně příslušný žádný správní orgán.
“Loyalty to my people means more to me than my properties or my life.” Jan A. Baťa did not speak aloud, because he could not risk the lives of those who could not speak for themselves. That silence, misunderstood then, demands recognition now.