Baťova účast na projektu Crisis nebyla omezena jen na film. Byla úzce propojena s rozsáhlou humanitární sítí, která zachránila životy tisíců lidí během rozšiřování nacistické moci.
This was not improvised; by 1938–39, the Baťa organization had established a structured rescue network that ultimately enabled thousands of people to escape during one of the most dangerous periods in modern history.
Jen málokterý film v dějinách nemá žádného držitele autorských práv a přesto změní společenské vnímání; Crisis je jedním z nich. A v jeho pozadí stál Jan A. Baťa
“Loyalty to my people means more to me than my properties or my life.” Jan A. Baťa did not speak aloud, because he could not risk the lives of those who could not speak for themselves. That silence, misunderstood then, demands recognition now.
Brazílie navrhla Jana A. Baťu na Nobelovu cenu. Dodnes jsme potomkům nevrátili ukradený majetek. To, co mají si museli koupit. V rodinné vile Jana A. Bati ve Zlíně stále sídlí ČRo a ČTK. Byla povolena jen pamětní deska!