Díky eurounijnímu neomarxistickému progresivismu společenské změny pozvolna akcelerují. Za 10 let už asi budeme vědět, zda Evropa zůstane tím, čím po staletí byla a nebo její obyvatelé budou vzývat islám, či se na východě utká s ruským medvědem.
Bruselské elity věří, že se tak udrží u moci a spoléhají se na to, že Evropané budou mlčky přihlížet tomu, jak jsou jim systematicky odebírány jejich nejzákladnější svobody. Je nejvyšší čas jim ukázat, že se přepočítaly.
Lidé se mohou navštěvovat, obohacovat. Žít spolu mohou jen pokud mají spojující, společné kořeny náboženské, kulturní a hodnotové. Kolik dnešních „bílých“ politiků a soudců bydlí společně s „černými“, či jinak „barevnými“ lidmi?
Ještě je čas „Titanic“, směřující plnou parou na „ledovec“ zbrzdit a vyhnout se mu. Jinak hrozí přímý náraz a návrat na začátek. O přežití v džungli by potom rozhodovala schopnost jednotlivce. V tom je Příroda neústupná a spravedlivá.
Dát jasně najevo, že máme větší výdrž, že stojíme jednotně, že polevit není možnost. Trvalý mír může vzejít pouze ze síly Ukrajiny. Jak dlouhá tato cesta bude, leží také v rukou podporovatelů Ukrajiny. Musíme se tím zabývat, nemůžeme to odsunout.