Každý roste převážně skrze vlastní zkušenosti. Kdybych já sám nevěděl, jak chutná strach, zlost, bezmoc a jiné nepříjemnosti životní, jen těžko stál bych dnes tam, kde jsem a mohl se podíleti na zlepšení našich životů.
Nechtěl bych se dožít doby, kdy lidé budou opět potřebovat algoritmy, nebo diktátory, a stanou se nesvéprávnými bytostmi. Daleko už k tomu nemáme. Nenechme si vnucovat jak máme myslet!
Vzpomínám, kdy jako předseda Rady ČT, mi umožňoval na jejím zasedání mluvit kdykoliv a jak dlouho jsem chtěl (dnes se o vystoupení veřejnosti hlasuje, max. čas jsou 3 minuty).
Bruselské elity věří, že se tak udrží u moci a spoléhají se na to, že Evropané budou mlčky přihlížet tomu, jak jsou jim systematicky odebírány jejich nejzákladnější svobody. Je nejvyšší čas jim ukázat, že se přepočítaly.
Na vybudování Muzea Oldřicha Nejedlého už je pozdě. Většina artefaktů nevratně zmizela, včetně těch, co si „vypůjčili“ novináři a nevrátili, jak mi kdysi řekla manželka Oldřicha Nejedlého paní Kamila (pořizoval jsem s ní delší rozhovor).