Ti, co se to nenaučili jako děti, mají dnes potřebu být opečováváni až do smrti z práce druhých, aniž by se za to styděli! Baťa v podstatě říká – jsi zdravý tak pracuj, nechceš, tak umři, já tě živit nebudu.
Ať se nápor bolševismu rozbije o hruď národa. Ať na volání Polska nechybí žádný z jeho věrných a pravých synů, aby dle vzoru svých otců a dědů srazili nepřítele Řeči pospolité k jejím nohám. Vše za vítězství! Do zbraně!
Co ztrácí pozornost, začne většinou růst divokým způsobem, nebo krniví. A s lidmi to není příliš jiné, kdo nevěnuje svým spolupracovníkům pozornost, až pozdě lituje, že mu zakrněli tak, že již není možno napravit ničeho.
Může to vést k dočasnému pokroku, ale na konec zaplatíme účet všichni a nejvíce následující generace. Zmizí-li hotové peníze, budeme plně ovladatelní, kontrolovatelní a manipulovatelní.
“Loyalty to my people means more to me than my properties or my life.” Jan A. Baťa did not speak aloud, because he could not risk the lives of those who could not speak for themselves. That silence, misunderstood then, demands recognition now.