„Pro národ není životně důležité jen to, že má své veliké muže; stejně mnoho záleží na tom, co si z nich vybere, co si z nich udělá.“ Karel Čapek (INSPIRACE 2003)
Dnes, v naší době, jako by se kolektivismus, vláda těch, kdo žijí z druhé ruky, ta odvěká stvůra, utrhla ze řetězu a začala vztekle řádit. Dotlačila lidi na úroveň takového intelektuálního ponížení, které nemá v historii lidstva obdoby.
„Věrnost mému lidu pro mě znamená víc než můj majetek nebo můj život.“ Jan A. Baťa nemluvil nahlas, protože nemohl riskovat životy těch, kdo sami mluvit nemohli. Toto mlčení, tehdy nepochopené, si dnes žádá uznání.
„Útočíme na zlo v jednotlivých „špatných lidech“, místo abychom odhalovali lži, předávané z generace na generaci, a odsuzovali takové věci, sužující většinu kultur, jako jsou pýcha, podvodné jednání, moc, válka a chamtivost!“
Vídeňský rodák Pepi Bican, měl po rodičích české kořeny, chodil do české školy Jana Amose Komenského. Další možnost už nedostal. Vypukla válka a na další šampionát se čekalo 12 let…