Nejslavnější maďarský revoluční básník, udělal ze svobody a lidského osvobození ústřední motiv celého svého díla i života: „Ty dvě věci mně jsou drahé. Pro lásku obětuji svůj život rád, pro svobodu však obětuji i svou.
Nikdo za tuto tragédii nebyl nikdy souzen. Gardisté a skuteční kolaboranti s nacisty po válce vstoupili do KSČ, stali se z nich vážení soudruzi. Vrahy zbavil odpovědnosti zákon 115/1946, který jejich čin zařadil do kategorie „Spravedlivá odplata“.
Aby se vyřešily případné národnostní problémy, byly ve smlouvě státy, které dostaly území, povinny přijmout tzv. smlouvu o ochraně menšin ohledně používání jazyka a kulturní autonomie. Ty z nějakého důvodu dodnes nebyly uplatněny.
V roce 1993 ruský Nejvyšší soud zrušil rozsudek nad Jánosem Esterházym a rehabilitoval ho. V České republice a na Slovensku dodnes nebyl rehabilitován - zůstává oficiálně válečným zločincem! Od roku 2008 je jeho portrét umístěn v sídle EP v Bruselu.
Především v dnešní válečné situaci prioritně usilují o dobré sousedské vztahy, podporují Maďary za hranicemi, jako dosud žádná jiná vláda. Koneckonců, Maďarsko je jedinou zemí na světě, která hraničí sama se sebou.